>Non toxic, alcohol based

by Frost

>Poslední dobou jsem vedl několik debat o návykových látkách. A zatímco s klasickými drogami jsem neměl nikdy problémy, takže se mi o tom snadno plamenně hovoří, začal jsem přemýšlet o droze nejběžnější, tedy alkoholu. Jak pozná člověk počínající problémy?

Rozhodl jsem se, že pití radikálně omezím. Mělo to v zásadě dva hlavní důvody – za prvé mám čím dál tím horší rána (i když na klasickou kocovinu stále netrpím) a za druhé začínám mít o sebe trochu strach. Zjistil jsem totiž, že mi to chybí.

Poslední dobou byl můj program poměrně náročný, takže nebylo výjimkou, že po celodenní práci jsem přišel domů a pracoval dál. K tomu jsme si obvykle otevřeli láhev vína, někdy dvě. No a stalo se to u nás doma takovým večerním koloritem.

Pravdou je, že mimo večery doma moc nepiju. Na nějaké akce jezdíme často autem, takže pro mě je to bez alkoholu. Docela jsem si na to zvyknul a velmi mi to vyhovuje. Zjistil jsem, že klíčem k úspěšnému přežití takové akce je první půlhodina. Pak se obvykle osazenstvo v opileckém tanci vzdálí od reality natolik, že přestává být zajímavé pít, aby se jim člověk vyrovnal. Na druhou stranu jsem bez problémů schopen si doma otevřít láhev sám a vypít ji. Do hospody ovšem chodím výjimečně, na obědy momentálně do školní jídelny, takže tam alkohol skutečně nehrozí. Nicméně například včera jsem přišel večer domů z mejdanu (nealko pro mě) a měl jsem opravdu velké nutkání si otevřít láhev. Navíc na mě v lednici kouká moje nejoblíbenější portugalské vinho verde. Ale odolal jsem. A budu odolávat i nadále.

Jak se tedy poznají problémy s alkoholem? Pití je mi příjemné, ale čím dál tím víc přestává vyvažovat všechny nepříjemnosti, které nese. S každým dalším rokem si víc a víc cením každého okamžiku, který si zapamatuji, proto mi začínají vadit výpadky. Stále se nejsem schopen opít tak, abych o sobě nevěděl, nebo se nekontroloval, ale už mi vadí i taková ta neschopnost správné artikulace. Taky to poměrně leze do peněz.

Přemýšlím, jak to udělat správně. Any ideas?