Pro koho vlastně slavíme Vánoce?

by Frost

Každý rok se v jistou dobu vynoří mnoho článků v nejrůznějších periodikách, které se zabývají tím, jak jsou Vánoce svátky klidu a míru a my z nich děláme jenom svátky stresu a konzumu. Každý rok je také nabídnuto nepřeberné množství řešení. A i přes tuto jistě chvályhodnou snahu vypadají každý rok Vánoce stejně.

Ne, že by mne to nějak vzrušovalo, to opravdu ne. Vánoční svátky jsou jistě příjemným zpestřením pracovního roku – zvlášť pro nás, kteří pracujeme o víkendech – protože na Štědrý den ani následné svátky rozhodně do práce nepůjdeme. O dalších pracovních dnech ale ano, protože co doma taky, žejo… Vánoční svátky jsou rozhodně také vhodnou dobou k nejrůznějším zamyšlením. O Vánocích by nám třeba mohlo dojít, že když se celá rodina sejde jenom na Vánoce, tak je to možná dobře, nebo že když dítěti koupíme dárky v hodnotě měsíčního platu, bude mít možnost po letech ve svých pamětech psát, že „rodiče jsem sice skoro neznal, ale dárky jsem měl vždycky luxusní.“

Pamatuji se debatu o smyslu tvrzení dětem, že dárky nosí Ježíšek. Můj argument proti byl, že to nakonec stejně praskne a dítě bude zklamané a naštvané, že mu všichni lhali. Navíc vůbec nechápu pointu – přijde mi mnohem lepší, když bude dítě vědět, že dárky mu přinesli rodiče a ostatní příbuzní, protože ho mají rádi, a ne nějaká pochybná bytost, která ho ani nezná a celý rok ji nezajímá. Když si na Vánoce dáváte dárky s přáteli (ano, jsou i tací mezi námi, i když je to podivuhodné), také většinou nevyžadují, abyste jim tvrdili, že jste to našli doma za oknem s neuměle napsanou jmenovkou z Obi, ale jsou naopak rádi, že jste si na ně vzpomněli právě vy, a jenom doufají, že v záplavě putovních dárků si nebudete pamatovat, kterou svíčku konkrétně jste jim dali a nebudete vyžadovat její rituální zapálení na vaší další návštěvě za rok.

Když máte ale děti odrostlé, případně žijete v požehnané bezdětné domácnosti, není mi skutečně jasné, k čemu vám vánoční svátky slouží. Jako prostředek křesťanské víry pravděpodobně ne, protože hlavní křesťanské svátky jsou přece jindy, navíc v naší zemi se to tradičně moc nenosí. Jako svátky odpočinku také ne, protože těsně před koncem roku se naopak ve většině firem dohánějí resty. Příležitost k setkání s příbuznými to také není příliš vhodná, protože vzhledem k tomu, že nejste určitě jediní, koho to napadlo, rapidně se zvyšuje šance, že při návštěvách potkáte někoho, komu se celý rok úspěšně vyhýbáte. Jídlo a pití úmyslně zcela pomíjím a dárky? Řekněte mi upřímně, kdo z vás na to má?

Jediný důvod, který mi přijde jako pravděpodobný je ten, že Vánoce slavíme proto, že se to tak prostě dělá. To je ovšem důvod stejně dobrý jako kterýkoliv jiný, můžeme se alespoň zamyslet nad smyslem tradic v moderní informační společnosti. Ať už je to tak nebo tak, rozhodně nikoho nevyzývám k bojkotu Vánoc. Jenom věřím tomu, že pokud si za necelý rok před onou sváteční dobou najdete chvilku času a zamyslíte se, jaký je skutečný důvod, proč zrovna vy slavíte Vánoce, budete mnohem klidnější a spokojenější.

Nebo možná smířenější je to správné slovo.

content