V jednotě je síla?

by Frost

Díky Twitteru jsem narazil na článek “Školní uniforma je selhání školy a rodičů” od Slávka Rydvala. Problematika školních uniforem není zas tak složitá, jak se nám někteří snaží namluvit, ale zas tak jednoduchá, aby si zasloužila takovéto názory, není. Jedním z důležitých kladů toho článku je, že je tam krásně shrnuto, jak vidí současné školství laik. Což ovšem nemusí nutně znamenat, že je to pravda.

Předem celého komentáře chci podotknout, že jsem proti zavedení uniforem do škol. Co bych ovšem uvítal, je stanovení jakéhosi “dress code”, tady kodexu slušného oblečení pro žáky. Přísnější dress code bych uvítal pro učitele (i když by se to pravděpodobně poměrně citelně dotklo mě samotného). Ale uniformy celkově ne. Přesto s některými argumenty zmiňovaného článku prostě nemohu souhlasit. Dovolím si komentovat vybrané body:

2. Budování identity školy. Proboha, jaké identity? Už jste někdy potkali nějakou identitu školy? Já ne. Jediné, co potkávám, jsou názory na tu kterou školu. Je dobrá, protože… Je špatná, protože… To jsou zvěsti, pověsti, názory, které si lidé na školu udělali. To je to, co o škole koluje. Navíc nechápu, proč bych měl jakožto děcko dělat reklamu škole uniformou. Proč bych se s ní měl ztotožňovat, když např. tam rád nechodím, šikanují mě tam, učitelka si na mě zasedla, neumí naučit, družinářka je kráva… (doplňte dle uvážení). Takováhle identita školy může narušit identitu dítěte. Negativně.

Identita organizace je pojem, který se možná leckomu nezdá, ale jeho význam je poměrně jasný. Jde o souhrn dílčích prvků, které dohromady dávají dojem, který mají o té které organizaci lidé zvenku i zevnitř. Je to to, co odlišuje organizace mezi sebou, jsou to důvody, proč své děti do té které školy (ne)dáte. Je to to, jak ta škola vypadá, jak je vybavená, jaké je v ní sociální klima, jak se chovají učitelé i žáci k vám i k sobě. Identita školy je to, co pan Rydval uvádí, spolu s množstvím dalších prvků. Identita školy se buduje a jedním z nástrojů mohou být třeba uniformy – dávají jasný signál o tom, že škola vede k poslušnosti a rovnosti. To je směr, kterým se mnohé školy profilují, protože na to rodiče slyší. Nehodnotím, jen konstatuji.

3. Podpora soudružnost mezi žáky. Soudruh spolužák bude v uniformě jistě soudržnější, soudružka spolužačka povolnější. Jsme jeden tým, ne? Všichni za jednoho, jeden za všechny. Bože. Někdo tu byl na školení MBA, ne? Bude se maximálně budovat rivalita mezi školami. Přitom stále mezi sebou budou kamarádit ti, co mají k sobě blíž (jakkoliv, třeba tím, že uniformu navrhovaly zrovna jejich matky, které si teď s ředitelem tykají).

Rivalita mezi školami se buduje celkem běžně, nevidím v tom nic moc špatného. Co se týče toho “kamarádění”, je potřeba si uvědomit, že školní třída je naprosto nepřirozená sociální skupina, ve které žádný člověk už nikdy v životě nebude. Vztahy se utvářejí podle trochu jiných pravidel než obvykle a ano, uniformy soudržnost mezi členy skupiny podporují. To je mnohokrát dokázaný fakt, pokud je zrovna pan Rydval takový individualista, že to pro něj neplatí (což je samozřejmě možné a ne úplně neobvyklé), je potřeba si uvědomit, že podle sebe nemůže hodnotit většinu populace. S uniformou se identifikuje poměrně snadno a hrdost na ní se také buduje dobře.

5. Kulturní rozměr. Školu jsem nikdy nechápal jako kulturní dům. S kulturou nemá příliš společného. Místo kultury se nesmí/musí o přestávkách chodit na chodbu, místo kultury se učí telefonní seznam autorů, místo kultury se dávají špatné známky z hudební či výtvarné výchovy. Dnešní člověk pomocí školy ke kultuře nedojde (čest výjimkám).

Jsem velmi rád, že pracuji v současném školství. Věci, které pan Rydval zmiňuje, jsou naštěstí již dávno pryč (a pokud ještě někde ne, rychle budou). Škola je v životě žáků naprosto zásadní kulturní institucí, pro některé z nich dokonce jedinou, se kterou se ve svém životě setkají. Kultura ale nejsou jen výchovné koncerty a jedničky z “výtvarky”, kultura je celá atmosféra školy, která formuje vývoj jedince. Uvědomme si, že škola je instituce, ve které děti tráví naprosto zásadní část svého života. Každá škola má svou kulturu, své směřování. Uniformy mohou být významnou součástí této kultury.

6. Nevhodné oblečení. Pančtelka, citlivá a panensky čistá dušička nesnese, pokud uvidí obrázek nějaké máničky na tričku. Božínku. Zřejmě holka ani neprdí, aby sama sebe nepohoršila. Děti se v pubertě vymezují, aniž by často věděly čím (nápisy, jejichž dopad neznají a je jim to jedno, kontroverzními historickými postavami a dalším). A je věcí školy a rodičů, aby to nikoliv zakazovali, ale vysvětlili. Děti jistě oželí jednu hodinu dějepisu věnované době kamenné, a raději si vyslechnou, proč např. Che Guevara nebyl úplně kladnou postavou poněkud novodobějších dějin. Jenže opět, na to ve školách chybí vzdělaní lidé (znovu čest výjimkám).

Škola sice není kulturní instituce, ale na kulturu oblékání má dbát? Rodiče hrají ve formování osobnosti dětí stále menší a menší roli, výchova se tedy chtě nechtě (a věřte tomu, že pro většinu učitelů hodně nechtě) přesouvá na školu. Dítě se musí někde dozvědět, že pro různé příležitosti je vhodné se různě obléci, kde se to dozví? Doma často ne, znám až příliš mnoho dětí, které se od útlého věku oblékají samy, protože rodiče odcházejí před tím, než jde do školy, a vracejí se, až když už je doma. Škola prostě musí tohle vědomí v dětech budovat, jenže jak na to? Vysvětlovat, že Che byl zločinec? To si vážně myslíte, že to bude fungovat? Oproti tomu uniformy takto fungují. Opět nehodnotím, konstatuji.

O problematice uniforem a školství obecně by se dalo mluvit hodiny – není to ale momentálně mým záměrem. Jenom mi vadí účelové a jednoduché argumenty vynášené bez toho, aniž by lidé věděli alespoň základy toho, jak školní prostředí funguje. Vadí mi názor, že školou prošel každý, takže ví, jak se to má dělat.

Na současném školství mi vadí desítky věcí, vadí mi nekoncepčnost, nepřehlednost, vadí mi to, že se o výsledky vzdělávání ve skutečnosti nikdo nezajímá. Ale vnímám vývoj, mnoho věcí, na které veřejnost nadává, je skutečně už roky jinak. Ale mnoho také ne, to je pravda.

Znovu opakuji, že nejsem pro zavedení školních uniforem. Připadá mi ale, že si mnoho lidí neuvědomuje, jak se naše společnost proměňuje – a jak se spolu s tím proměňuje úloha školy v životě. Přemýšlejte o tom, prosím.

tools