Vyprávějte!

by Frost

Dědek Veselka měl motocykl. Starou předválečnou ČZ 175 Special. Nikdy na něm nejezdil, ale hodně o něm vyprávěl. Motocykl mu stál v předsíni hned za dveřmi tak, aby si ho každý všiml. Když jste přišli k Dědkovi domů, nemohli jste se nezeptat – a to přišla jeho chvíle. Dědek Veselka vyprávěl, jak se speciálem projeli celou Evropu. Byli až v Portu, představte si to. A co teprve jih, no považte, vypráví Dědek, a zasněně hladí svou čezetu. Přejezdy přes Alpy, ledovcová jezera, hodně jsme toho spolu viděli, viď? Dědek Veselka poplácá svůj motocykl po nádrži. Vám to nedá, pobídnete ho, vyprávějte, dědo. A děda vypráví.

Dědkovi Veselkovi je hodně přes osmdesát let. Když začala válka, bylo mu skoro patnáct. Motocykl patřil bratrovi, který narukoval a už se nikdy nevrátil. Dědek dělal poslíčka nebo pošťáka nebo bůh ví co. Rozvážel telegramy, milostné dopisy, rozkazy, úmrtní oznámení. Rozvážel všechno. Když to mělo adresu, Veselka to doručil. Jako ten pošťák z pohádky, takový on, Veselka, byl.

A co láska, dědo? Nemáte nějaký milostný příběh, zeptáte se jako všichni. Každého to zajímá, ve válce přece není o románky nouze, to se rozumí samo sebou. A to víte, zapýří se Dědek, jako mnich jsem nežil. Ale to všechno jen, než jsem potkal svou Elišku, dodá rychle. Pak už ne, nikdy!

A jak jste se seznámil se svou Eliškou, hoříte netrpělivostí. Všichni přece máme slabost pro červenou knihovnu, zbožňujeme šťastné konce a hlavně příběhy, které k nim vedou.

Se svou Eliškou jsem se seznámil v nemocnici, víte? Byl jsem jí tam doručit psaní. Bylo mi jednadvacet, ležela tam krásná a dívala se na mě takovýma velkýma očima, hned jsem se do ní zamiloval. Zůstal jsem u ní celou noc a věděl jsem, že je to ona, že my dva spolu strávíme zbytek života. Dopis jsem položil na stůl, ani se na něj nepodívala. Vzala mě za ruku a poprosila, abych si s ní povídal, ale potichu, ostatní kolem chtějí spát. Tak jsem se k ní naklonil a špitali jsme si celou noc, až do rána. Dědek se odmlčí, usměje se a podívá se někam za vás.

A co bylo dál, pane Veselko, řekněte nám to, dožadujete se pokračování, načapala vás sestra? Dostali jste se do maléru? Co bylo ráno?

Ráno Eliška zemřela, řekne Dědek.

api