Balancování

by Frost

Vlastně ani nevím, co se kolem mě děje. Zdají se mi sny, které nedávají smysl. A ty, které by smysl dávaly, se mi nezdají. Někomu se přece zdát musejí. Jste to vy, komu se zdají?

Mé vlastní klouby balancují uplynulý rok, jeho tíhu. Vzpomínají si na všechny zásadní události, které se staly. Mé klouby balancují každý rok.

Balancování je ošemetná věc. Snažíte se vyrovnat obě strany tak, aby vás tlak jedné nepřevážil. Všechny ty drobné i větší křivdy, jak je asi viděl ten druhý? Když jste někomu řekli, že už s ním nechcete být, jak to vzal? Co to pro něj znamenalo? Jak to ovlivnilo jeho život? A jak váš?

Přál bych si umět levitovat. Chtěl bych se jen tak vznášet prostorem a časem a dívat se. Ne, nechci nic měnit, nevěřím na osud. Chtěl bych jenom vědět. I když, není vědění vlastně zasahování? Představte si zdroj času, který můžete libovolně regulovat. Tady přidáte a tady uberete, tomu tolik, tomu víc a na toho se nedostalo nic. Představte si jen to, že víte o jeho existenci. Neovlivní to samotné vaše rozhodování?

Je člověk od přírody dobrý nebo zlý? Když někomu provedete něco zlého, nemůže to pro něj být nakonec dobré? Levná psychologie na konci roku, ale pomáhá s balancováním. Pomohlo by vlastně, kdybyste mohli znát skutečné následky svých rozhodnutí?

Představte si sami sebe před deseti lety. Co by se stalo, kdyby jen jedna drobnost byla jinak? Nezakopnete na schodech, neodřete si dlaně a vaše plavba ve vlnách nevědomosti nabere úplně jiný směr. Alternativní historie se tomu říká, lidová slovesnost má hezké rčení o rybnících.

Věříte na osud?

Já ne, nevěřím, že je cokoliv předurčeno. Život je prostě slet nešťastných náhod, jenom jim chybí Miroslav Tyrš. Vlastně je to dobře, takhle se alespoň drží v hejnech.

Neodřete si ruce, nebudete je pak dezinfikovat vodkou, pustíte se tedy bez obav do odpalování rachejtlí, a protože jste šikovnější (a střízlivější) než váš kolega, všichni si užijete ohňostroj. A nikoho nepovezete do nemocnice. Kdybyste to věděli, byli byste na těch schodech opatrnější.

Jenže vy jste to nevěděli.

Ať už je to náhoda nebo osud, klíčem je, že netušíte téměř nic z následků vašich rozhodnutí, vteřinu po vteřině.

A jediné, co vám zbývá, je balancování.