Vždycky mě zajímalo, proč je černobílá fotografie považovaná oproti barevné za něco "uměleckého". Pokud to vezmu striktně podle vývoje, pak je "umělecká" vlastně barevná, přišla později a je mnohem kreativnější. Je samozřejmě jasné, že takhle to v životě nefunguje, ale...
Ono totiž udělat dobrou černobílou fotografii není jenom tak. Její výrazové prostředky jsou oproti barevné sestře velmi omezené, vlastně zbývá pouze kontrast. V zásadě jsou všechny dobré černobílé fotografie výrazově stejné, využívají stejnou techniku pro navození dramatické atmosféry, jde pouze o to, CO je na fotografii. S barvou toho přibývá mnohem víc. Jsem schopen najít mnoho nedramatických a přesto dobrých barevných fotografií, černobílých bude o poznání méně. Ono totiž nejde jenom o to, snížit saturaci na minimum. Pokud to má za něco
stát, je potřeba ještě mnoho dalších kroků. Umíte-li to, nic proti. Ale upřímně, kdo z nás na to má?
Vlastně mě k tomu vedl tento odkaz: http://www.recave.com/2010/06/50-stunning-black-and-white-photos/. Padesát úžasných černobílých fotografií - a u většiny z nich se nemůžu zbavit intenzivního dojmu, že kdyby byly barevné, byly by výrazně lepší. Jenže - barevných fotografií si dneska nikdo nevšímá, dnes je in černobílá. Je mi líto, že je černobílá fotografie považována za způsob, jak fotografii ozvláštnit, místo toho, aby se považovala za speciální disciplínu, do které se běžný fotograf raději nemá moc pouštět. Vím sám dobře, jak je to lákavé, ale snažím se odolávat pokušení. Vlastně je mi těch barev líto...