Člověk by neměl koukat zpět. Alespoň ne moc. A když už se dívá, neměl by u toho mít datum.
but I never ever wanted to
you would never ever let me to
I would, but you must wait 'til it gets dark...
V životě je spousta jistot, na které se lze bezvýhradně spolehnout. Skvrny od červeného vína jdou vždycky špatně vyprat. Vyražené zuby nedorostou. Prázdná láhev v rukou alkoholika je smrtící zbraň. Motivem pokroku je nespokojenost. Ale nespokojenost s čím? Vede nespokojenost v partnerských vztazích k pokroku ku prospěchu lidstva? Nepochybně. Vede ta samá nespokojenost k prospěchu nespokojenému jedinci? Těžko.
Někdy je skutečně složité být altruistou, ale když člověk přijde o iluzi volby (ať už dobrovolně či nedobrovolně), nějak to lépe snáší. Ale ty sny, ty nenaplněné sny ho ubíjejí.
Racionálně to samozřejmě nemá žádný základ. Proč by člověk utíkal z něčeho, kde mu nic podstatného nechybí někam, kde mu něco podstatného bude chybět zcela určitě? Racionálně založený člověk takovou myšlenku samozřejmě nechá u ledu. Ale straší ho po nocích. Racionálně uvažující člověk se totiž s takovou myšlenkou vlastně vůbec nedokáže vyrovnat. A vytěsnění není nikdy dokonalé.
Racionální člověk by neměl v podobných obdobích číst staré smsky.
