Eva ležela ve vaně a snila o svém princi. Její princ nebyl ledajaký, musel to být ideální mix klasického prince na bílém koni z pohádek, sympatického hajzla z amerických filmů a roztomilé přitažlivosti hrdinů z nejlepších britských sitcomů. Její princ byl vlastně úplně obyčejný. Eva pro svého prince neměla žádný vznešený cíl.
Vlastní ruce a nohy už měla tak rozmočené, že působily jako cizí. Eva se jich ze zájmem dotýkala a přemýšlela, jaké to asi je, mít na sobě zbroj. Princ jí cválal kolem hlavy a nemohl se dočkat, až mu přidělí úkol. Co to bude tentokrát? Dvacetihlavá saň, jezero žhavé lávy nebo snad kouzelný les? Prosím, ať je to les, pomyslel si princ, lesy mám nejraději.
Eva si ho nevšímala, nebyl ještě takový, jakého si ho vysnila. Potřeboval trochu přidat v ramenou a zesvětlit oči. A hlavně nesmí žadonit, musí být vznešený. Vlastně ne zas tak moc, vznešenost už dnes tolik neletí. Představovala bych si ho spíš trochu jako ragbistu, někoho, kdo hraje tvrdě, ale podle pravidel. Někoho, kdo bude mít radši noc než den a možná bude trochu alkoholik. A určitě by měl mít alespoň sto osmdesát centimetrů. A musí hezky vonět, sám o sobě.
Venku se mezitím setmělo a koupelna dostala oranžový nádech. Lampa pouličního osvětlení byla přímo za oknem. Zvláštní, jak tu v noci bylo možná víc světla než ve dne, pomyslela si Eva. To světlo bylo kouzelné, muselo být. V oranžovém světle ožívají sny.
Princ se začal vyloženě nudit. Zatímco Eva zasněně pozorovala na stropě pavouka s dlouhýma nohama a přemýšlela, co s ním provede, vykouzlil si draka a hrál si s ním v koupelně na schovávanou. Nakonec drak spadnul do vany a schoval se Evě mezi nohy. Princ zrudnul a nechal ho zmizet.
Eva mezitím začala snít o princezně. Princi trvalo jen pár vteřin, než pochopil, co se děje, ale už bylo pozdě. Princezna se začínala zhmotňovat. Byla krásná, vysoká, štíhlá a ve svatebních šatech. Tvář jí halil závoj jak z pohádky. Princ se na ni se zájmem podíval a přičaroval před ní tyč. Princezně to došlo hned a tentokrát byla řada na Evě, aby zrudla. Rychle nechala princeznu zmizet a začala snít o jiné.
Princ však byl připraven a další princezna už byla rovnou v minisukni. Proč to děláš, rozkřikla se Eva na prince. Protože když jsem poznal tebe, každá další už je pro mě jenom věc, odvětil princ smutně. Nemůžu dostat z hlavy tvé nohy, nemůžu se jich nabažit, když je vidím takhle ve vaně. Toužím se tě dotknout, chci cítit, jak hebká je tvoje kůže. Tvé oči hrají všemi barvami, jakoby se v nich odrážel celý svět. Chtěl bych tě obejmout, přitisknout k sobě a líbat tě na rty, na šíji, na...
Dost! vykřikla Eva. Nesmíš mě vzrušovat, pohrozila mu. Já jsem ta, kdo pro tebe vymýšlí příběhy, nemůžeš si jen tak vyměnit strany. To přece nejde, řekla už smířlivějším tónem. Princ se na ni podíval bolestným pohledem. Jenže tak sis mě vysnila, řekl tiše. Otevřel dveře ven, vylezl na lampu pouličního osvětlení a ztratil se v její záři. Eva vylezla z vany a marně se snažila setřást ze sebe jeho vyčítavý pohled. Přešla do pokoje a do otevřeného bloku nakreslila srdce. Zavřela ho a zamyšleně se zadívala se na přebal. Bylo na něm napsáno: "I am a writer. I break hearts for living."