Když jsem šel dnes o půlnoci spát, za oknem se rozhořel novoroční ohňostroj. V posteli byly jeho zvuky utlumené plastovým panelákovým oknem. Skrz zatažené žaluzie nebylo vidět ven, ale přesto se kolem rámu okna objevovaly záblesky. Obě děti spokojeně spaly, každé po jedné ruce, a já jsem přemýšlel o tom, že takhle nějak musí znít válka.
Jenom asi není tak barevná.
Dal jsem si, možná poprvé v životě, novoroční předsevezetí.
Přestat si lhát sám sobě.Velkou součástí toho je přestat dělat věci, které nikoho nezajímají.
Například psaní blogu. Nebo spíš - přesvědčování sama sebe, že už konečně začnu psát, a že už to konečně bude mít nějaký smysl.
Nebude.
Proto vám všem, kteří sem zabloudíte, přeji vše nejlepší nejen do nového roku, ale vůbec.
A možná někdy na shledanou - v lepších časech.